KAPITOLY Z PODMOKLICKÉ KOPANÉ
Počátkem třicátých let se rozhodli fotbaloví nadšenci z Podmoklic, že založí další fotbalový klub v našem městě.Ustavující schůze byla svolána na 27.června 1932, kde byl m.j. schválen i název klubu na
S.K. Podmoklice.Klubové barvy byly zelená a bílá. Předsedou klubu byl zvolen B.Kvíčala,sekretářem F.Vavřena. Začátky byly nepředstavitelně těžké,protože klub neměl vlastní hřiště a hrál většinu utkání na hřištích soupeřů ,nebo na vypůjčeném hřišti S.K.Semily. Podmokličtí fotbalisté trénovali na menším plácku za podmoklickým „Obecňákem“. Klub se drží při životě jenom díky nezměrné obětavosti svých členů t.j.aktivních hráčů,činovníků i četných příznivců.O nějaké podpoře se tehdy ani nesnilo a tak peníze,které byly potřeba na provozní výdaje, většinou vybírají členové mezi sebou.Přes tyto nepředstavitelné materiální potíže dosahuje S.K. Podmoklice značných sportovních úspěchů a postupuje v soutěžích stále výše..Klub staví vlastní hřiště „na bahnech“ v místech kde dnes stojí věžáky a paneláky v Luční ulici.V roce 1932 oblékali podmoklický dres tito sportovci :
Jarka Najman,Vacátko B. Hyška Jan, Krejčí B. Štěpánek František (později dlouholetý funkcionář S.K. Semily)Hyška R. Vítek F. Lux J. Kadlec M. Hyška J. a Ducháček Oldřich.Již necelých šest let po založení dosahuje S.K. Podmoklice historického úspěchu,když v r. 1938 vítězí v I B třídě a postupuje do nejvyšší soutěže Pelikánovy župy. O tento mimořádný úspěch se zasloužili tito hráči: Bittman, Kousal Mil. Mráz, Vašků, Dolenský Přemysl, Kadlec, Štěpánek, Bažant, Sůva, Krejčí, Dolenský B.rok 1938 byl mimořádně úspěšný i pro podmoklický dorost,když ve finále o mistra Pelikánovy župy porazil Polaban Nymburk 3 : 2 Tento úspěch by bylo možno dnes přirovnat k tomu, kdyby semilský dorost hrál I. Dorosteneckou Ligu a to na její špici.
Mládežnická kopaná měla tehdy v našem městě obrovskou základnu. Mimo Áčka a Béčka mužů měly oba kluby dvě družstva žáků (těm mladším se říkalo Benjaminci)a dvě družstva dorostu.Celkem hrálo v
obou klubech dvanáct družstev v soutěžích. To byly časy! Nebyla televize,motorismus byl v plenkách,nefetovalo se a tak všichni hráli především fotbal.
V roce 1938 ztrácí S.K. Podmoklice své hřiště,které musí ustoupit výstavbě „Uprchláku“. Podmokličtí hrají opět mistrovská utkání na cizích hřištích a sestupují do I.B třídy.V roce 1940 získává klub pozemek na
Olešce a v těžkých válečných pomínkách jej členové vybudují v překrásný stánek fotbalistů.Výborný trávník,krytá tribuna pro diváky, klubovna, šatny, to vše se podařilo podmoklickým sportovcům vybudovat v krátkém čase. Po únoru 1948 se přejmenovává S.K. Podmoklice na T.J. PBZ Semily a později je sloučen se semilskými fotbalisty a je vytvořen velmi silný celek. Ke sloučení došlo 22.února 1951 a předsedou nového oddílu byl zvolen Josef Hloušek.Pěkný podmoklický fotbalový stánek byl pak v padesátých letech zrušen a stojí zde sídliště na Olešce.
FOTBALOVÁ EPIZODA: DSO SPARTAK SEMILY
Z Podmoklic přešlo do semilského Áčka řada hráčů, brankáři Mochan a Boch,obránce Kovanda,Karel Flekna zvaný Orzik,Trnka a Vlad.Hradecký. Ostatní „podmokličáci“hrají v B mužstvu a protože většina z nich pracuje v semilské letecké továrně AERO,kde pracovalo v té době přes 1000 lidí, rozhodli se založit v Semilech další fotbalový klub SPARTAk .V roce 1953 vyhrává Spartak II.třídu a hraje kvalifikaci o postup do I.A třídy s Jiskrou Železný Brod.V Semilech Spartak vítězí 2:1 a v odvetě je v Brodě poražen nešťastně 1:3 a do A třídy postoupil Železný Brod. Za Spartak hráli:Hejral (pozdější ředitel Technometry)-Muller,Bryscejn,Durdis,
Ota Havel,Ruda Havel,Zd.Čermák,J.Vojtíšek,Jirka.Vokurka, Jiří Hloušek,Josef Jína,St.Linek,Vlad.Hradecký.
Největší spor byl veden o Antonína Brůnu,který v tehdejším n.p.Aero pracoval,ale byl již přes své mládí největší hvězdou semilského fotbalu.Vedení semilského fotbalu Brůnu „vyreklamovalo“,ale muselo dát Spartaku náhradou dva jiné mladíky Vláďu Farského a Mirka Pláteníka.Předsedou Spartaku byl Karel Kubeš,vedoucím mužstva Václav Erban a trenérem Václav Šírek.Mužstvo mělo před důležitými utkáními předzápasová soustředění Pod Spálovem.
Dnes nevíme,jak by se fotbal v Semilech dále vyvíjel,kdyby býval Spartak postoupil tehdy místo Železného Brodu do A třídy. Faktem je, že mužstvo se po dalším roce rozpadlo, starší hráči zanechali fotbalu a ti ,kteří chtěli dále hrát, přestoupili do Jiskry Semily.
PRANICE S LIBERCEM A JEJÍ DŮSLEDKY
Semily hrají stále nejvyšší soutěž kraje a sloučený oddíl reprezentují:
Kavka, Mochan,Boch,Koželuh,Kovanda,Štěpán Zonyga (dědeček současných fotbalistů Štěpána a Michala), Ing.Melich,Jar.Flekna, Gusta Tomíček,Filípek,Ing.Štrégl,Skiba (tehdy tajemník OV KSČ),Flekna Karel,Ježek Trnka,Brůna,Folke,Mir.Soukup,Vaňátko,Vlad.Hradecký, Skramužský Josef. Předzápasová soustředění byla na Kozákově, kde holič Josef Novotný (Mydlinka) m.j.všechny hráče zdarma oholil a ostříhal.
Došlo k dalším reorganizacím soutěží a podle vzoru SSSR se začalo hrát systémem jaro-podzim.Fotbalové kluby se „dobrovolně“zapojují do tělovýchovy odborových svazů.Textilákům byla určena Jiskra.V soutěžích není přehled,AC Sparta je najednou Spartak Sokolovo,SK Slavia je Dynamo Praha,Teplice jsou Tatran (jakožto stavaři)a jsou vyhozeny z I.ligy i když jsou na 3.místě a zůstává tam jiný Tatran-Prešov. Vojáci si „vymysleli“ nejen ATK z něj později ÚDA a DUKLU Praha,ale i Tankistu,který hraje v Praze na malém Strahově a později je převelen do Pardubic,dále i Křídla Vlasti Olomouc.Komunální služby mají DSO (dobrovolná sportovní organizace) SLAVOJ a protože žádný není,byl v Liberci vytvořen nový klub SLAVOJ Liberec a do něj nalákáni hráči z celé republiky včetně semilského brankáře KAVKY. Ze známých hráčů tam působili Přáda,Kadraba,
Blažejovský a další. Krajský přebor byl druhou nejvyšší soutěží,ale do ligy nepostupoval nikdo,hrál se t.zv.Československý pohár a krajský vítěz ,tehdy to byla Kolora Liberec hrál kvalifikaci s vítězem hradeckého,pardubického a jihlavského kraje.Kolora Liberec tuto kvalifikaci sice vyhrála,ale do I.ligy byl pak poslán nově utvořený Slavoj a Kolora si musela na postup počkat až do r.1954.
Jiskra Semily hraje v kraji střed tabulky,ale v roce 1953 po několika „výpadcích“ hrozí mužstvu dokonce sestup. Jedno z rozhodujících utkání se hraje v Semilech s Tatranem Liberec ,které slabý rozhodčí Noll z Chotyně u Hrádku nad Nisou nezvládl a za stavu 3:4 je utkání pro nevídanou pranici předčasně ukončeno.Tato nefotbalová bitva nemá v historii semilského fotbalu obdoby. Prali se hráči i většina z přítomných 700 diváků. Dohra před řídícím svazem byla velice komplikovaná a protože za Liberec nastoupili „údajně“dva černoši,bylo nařízeno opakování utkání na neutrální půdě v Hrádku nad Nisou. Semily zde potvrdily svoji kvalitu a vyhrály zcela jasně 3:0. Jak bylo toto vítězství důležité se ukázalo o rok později.Po první jarní části soutěžního ročníku 1954 jsou Semily na II.místě přeboru a bojují o postup do nově se tvořící soutěže DIVIZE.
Počátkem třicátých let se rozhodli fotbaloví nadšenci z Podmoklic, že založí další fotbalový klub v našem městě.Ustavující schůze byla svolána na 27.června 1932, kde byl m.j. schválen i název klubu na
S.K. Podmoklice.Klubové barvy byly zelená a bílá. Předsedou klubu byl zvolen B.Kvíčala,sekretářem F.Vavřena. Začátky byly nepředstavitelně těžké,protože klub neměl vlastní hřiště a hrál většinu utkání na hřištích soupeřů ,nebo na vypůjčeném hřišti S.K.Semily. Podmokličtí fotbalisté trénovali na menším plácku za podmoklickým „Obecňákem“. Klub se drží při životě jenom díky nezměrné obětavosti svých členů t.j.aktivních hráčů,činovníků i četných příznivců.O nějaké podpoře se tehdy ani nesnilo a tak peníze,které byly potřeba na provozní výdaje, většinou vybírají členové mezi sebou.Přes tyto nepředstavitelné materiální potíže dosahuje S.K. Podmoklice značných sportovních úspěchů a postupuje v soutěžích stále výše..Klub staví vlastní hřiště „na bahnech“ v místech kde dnes stojí věžáky a paneláky v Luční ulici.V roce 1932 oblékali podmoklický dres tito sportovci :
Jarka Najman,Vacátko B. Hyška Jan, Krejčí B. Štěpánek František (později dlouholetý funkcionář S.K. Semily)Hyška R. Vítek F. Lux J. Kadlec M. Hyška J. a Ducháček Oldřich.Již necelých šest let po založení dosahuje S.K. Podmoklice historického úspěchu,když v r. 1938 vítězí v I B třídě a postupuje do nejvyšší soutěže Pelikánovy župy. O tento mimořádný úspěch se zasloužili tito hráči: Bittman, Kousal Mil. Mráz, Vašků, Dolenský Přemysl, Kadlec, Štěpánek, Bažant, Sůva, Krejčí, Dolenský B.rok 1938 byl mimořádně úspěšný i pro podmoklický dorost,když ve finále o mistra Pelikánovy župy porazil Polaban Nymburk 3 : 2 Tento úspěch by bylo možno dnes přirovnat k tomu, kdyby semilský dorost hrál I. Dorosteneckou Ligu a to na její špici.
Mládežnická kopaná měla tehdy v našem městě obrovskou základnu. Mimo Áčka a Béčka mužů měly oba kluby dvě družstva žáků (těm mladším se říkalo Benjaminci)a dvě družstva dorostu.Celkem hrálo v
obou klubech dvanáct družstev v soutěžích. To byly časy! Nebyla televize,motorismus byl v plenkách,nefetovalo se a tak všichni hráli především fotbal.
V roce 1938 ztrácí S.K. Podmoklice své hřiště,které musí ustoupit výstavbě „Uprchláku“. Podmokličtí hrají opět mistrovská utkání na cizích hřištích a sestupují do I.B třídy.V roce 1940 získává klub pozemek na
Olešce a v těžkých válečných pomínkách jej členové vybudují v překrásný stánek fotbalistů.Výborný trávník,krytá tribuna pro diváky, klubovna, šatny, to vše se podařilo podmoklickým sportovcům vybudovat v krátkém čase. Po únoru 1948 se přejmenovává S.K. Podmoklice na T.J. PBZ Semily a později je sloučen se semilskými fotbalisty a je vytvořen velmi silný celek. Ke sloučení došlo 22.února 1951 a předsedou nového oddílu byl zvolen Josef Hloušek.Pěkný podmoklický fotbalový stánek byl pak v padesátých letech zrušen a stojí zde sídliště na Olešce.
FOTBALOVÁ EPIZODA: DSO SPARTAK SEMILY
Z Podmoklic přešlo do semilského Áčka řada hráčů, brankáři Mochan a Boch,obránce Kovanda,Karel Flekna zvaný Orzik,Trnka a Vlad.Hradecký. Ostatní „podmokličáci“hrají v B mužstvu a protože většina z nich pracuje v semilské letecké továrně AERO,kde pracovalo v té době přes 1000 lidí, rozhodli se založit v Semilech další fotbalový klub SPARTAk .V roce 1953 vyhrává Spartak II.třídu a hraje kvalifikaci o postup do I.A třídy s Jiskrou Železný Brod.V Semilech Spartak vítězí 2:1 a v odvetě je v Brodě poražen nešťastně 1:3 a do A třídy postoupil Železný Brod. Za Spartak hráli:Hejral (pozdější ředitel Technometry)-Muller,Bryscejn,Durdis,
Ota Havel,Ruda Havel,Zd.Čermák,J.Vojtíšek,Jirka.Vokurka, Jiří Hloušek,Josef Jína,St.Linek,Vlad.Hradecký.
Největší spor byl veden o Antonína Brůnu,který v tehdejším n.p.Aero pracoval,ale byl již přes své mládí největší hvězdou semilského fotbalu.Vedení semilského fotbalu Brůnu „vyreklamovalo“,ale muselo dát Spartaku náhradou dva jiné mladíky Vláďu Farského a Mirka Pláteníka.Předsedou Spartaku byl Karel Kubeš,vedoucím mužstva Václav Erban a trenérem Václav Šírek.Mužstvo mělo před důležitými utkáními předzápasová soustředění Pod Spálovem.
Dnes nevíme,jak by se fotbal v Semilech dále vyvíjel,kdyby býval Spartak postoupil tehdy místo Železného Brodu do A třídy. Faktem je, že mužstvo se po dalším roce rozpadlo, starší hráči zanechali fotbalu a ti ,kteří chtěli dále hrát, přestoupili do Jiskry Semily.
PRANICE S LIBERCEM A JEJÍ DŮSLEDKY
Semily hrají stále nejvyšší soutěž kraje a sloučený oddíl reprezentují:
Kavka, Mochan,Boch,Koželuh,Kovanda,Štěpán Zonyga (dědeček současných fotbalistů Štěpána a Michala), Ing.Melich,Jar.Flekna, Gusta Tomíček,Filípek,Ing.Štrégl,Skiba (tehdy tajemník OV KSČ),Flekna Karel,Ježek Trnka,Brůna,Folke,Mir.Soukup,Vaňátko,Vlad.Hradecký, Skramužský Josef. Předzápasová soustředění byla na Kozákově, kde holič Josef Novotný (Mydlinka) m.j.všechny hráče zdarma oholil a ostříhal.
Došlo k dalším reorganizacím soutěží a podle vzoru SSSR se začalo hrát systémem jaro-podzim.Fotbalové kluby se „dobrovolně“zapojují do tělovýchovy odborových svazů.Textilákům byla určena Jiskra.V soutěžích není přehled,AC Sparta je najednou Spartak Sokolovo,SK Slavia je Dynamo Praha,Teplice jsou Tatran (jakožto stavaři)a jsou vyhozeny z I.ligy i když jsou na 3.místě a zůstává tam jiný Tatran-Prešov. Vojáci si „vymysleli“ nejen ATK z něj později ÚDA a DUKLU Praha,ale i Tankistu,který hraje v Praze na malém Strahově a později je převelen do Pardubic,dále i Křídla Vlasti Olomouc.Komunální služby mají DSO (dobrovolná sportovní organizace) SLAVOJ a protože žádný není,byl v Liberci vytvořen nový klub SLAVOJ Liberec a do něj nalákáni hráči z celé republiky včetně semilského brankáře KAVKY. Ze známých hráčů tam působili Přáda,Kadraba,
Blažejovský a další. Krajský přebor byl druhou nejvyšší soutěží,ale do ligy nepostupoval nikdo,hrál se t.zv.Československý pohár a krajský vítěz ,tehdy to byla Kolora Liberec hrál kvalifikaci s vítězem hradeckého,pardubického a jihlavského kraje.Kolora Liberec tuto kvalifikaci sice vyhrála,ale do I.ligy byl pak poslán nově utvořený Slavoj a Kolora si musela na postup počkat až do r.1954.
Jiskra Semily hraje v kraji střed tabulky,ale v roce 1953 po několika „výpadcích“ hrozí mužstvu dokonce sestup. Jedno z rozhodujících utkání se hraje v Semilech s Tatranem Liberec ,které slabý rozhodčí Noll z Chotyně u Hrádku nad Nisou nezvládl a za stavu 3:4 je utkání pro nevídanou pranici předčasně ukončeno.Tato nefotbalová bitva nemá v historii semilského fotbalu obdoby. Prali se hráči i většina z přítomných 700 diváků. Dohra před řídícím svazem byla velice komplikovaná a protože za Liberec nastoupili „údajně“dva černoši,bylo nařízeno opakování utkání na neutrální půdě v Hrádku nad Nisou. Semily zde potvrdily svoji kvalitu a vyhrály zcela jasně 3:0. Jak bylo toto vítězství důležité se ukázalo o rok později.Po první jarní části soutěžního ročníku 1954 jsou Semily na II.místě přeboru a bojují o postup do nově se tvořící soutěže DIVIZE.
